Stávka ve čtvrtek - je to řešení?

Sugestivně položená otázka v nadpise se při hlubším zamyšlení jeví jako nepřesná.

Řešení čeho?
Co chceme řešit ať již stávkou nebo jinou formou protestu?

Odpovědi na tyto otázky nebudou nikdy jednoznačné, záleží totiž na tom, koho se zeptáme. Podle pořadatelů stávky odborářů se ve čtvrtek 16.června bude protestovat proti:
- důchodové loupeži a odchodu do penze v sedmdesáti letech
- likvidaci benefitů
- kšeftování se zdravím
- korupci a rozkrádání peněz z veřejných rozpočtů
- zákeřným reformám

Trochu postrádám druhý odstavec za co protestujeme. Lze namítat, že za přesný opak toho, proti čemu se bude protestovat. Zkusme si znegovat ony negativní body a zjistíme, že takto žádný program, žádné konstruktivní požadavky nevytvoříme.
Nejen psychologa asi ale zaujmou slova : loupež, likvidace, kšeftování, korupce, rozkrádání, zákeřný. Žádné z nich nezní pozitivně a proto se zdá, že je to nějaký záměr, úmysl.


Vyvolává to v lidech snahu se spojit a něco navrhnout, něco co pomůže na cestě k vybřednutí ze současné krize společnosti ? Nebo to jenom nespokojené lidi ještě více naštve a ty neutrální konečně naštve? Připadá mi, že to druhé je spíše blíž realitě.
Zkusme si představit, že udeří hrom, celá vláda a parlament si uvědomí své chyby, probudí se ze své virtuální reality, pochopí, že svou práci dělali špatně, zastydí se a složí své funkce a mandáty. Krásná přestava, až jsem se u ní malinko zasnil. Co bude dál? Nové volby, nové strany, noví lidé. Samozřejmě všechno lepší, dokonalé až křišťálově čisté. Přece se nikdo s nečestnými úmysly nebude hlásit na kandidátky. A kdyby náhodou, ihned bude reformovanou stranou ( N-ODS, N-TOP09, N-VV, N- ČSSD atd) odhalen a z kandidátky vyškrtnut a poté nahrazen upřímným a křišťálově čistým kandidátem... Zbytek života a po nás i nastupující generace pak již stráví ve společnosti dokonalé, proti které nebude možné již nikdy vést protestní stávku s výše uvedenými body. Jasně že přeháním, ale jak by to tedy mělo být?
Především se domnívám, že bychom si měli zkusit představit jak to chceme. To že je potřeba radikální změna a ne perestrojka je jasné. Začněme debatovat.
Jakou chceme mít ústavu. Na Islandu to jde, debatuje se o ní na sociálních sítích.
Jaké chceme mít politické zřízení. Možná se řadě z nás již zajídá nefunkční (alespoň z pohledu občana) stranický systém. Co zkusit všechny strany ponechat jak jsou, ale neumožnit jim kandidovat ve volbách? Nechat kandidovat odborníky z různých oborů, kteří se do řízení dnešního systému nehrnou, protože dobře ví, že budou muset stejně plnit příkazy stranických sekretariátů. Jako pojistku si můžeme ponechat jejich odvolatelnost, kdyby naši důvěru zklamali.
Jaké chceme zdravotnictví. Co takto začít na lékařských fakultách učit posluchače tomu, že výsledek má být vyléčený člověk a ne léčený pacient .

Takto lze pokračovat školstvím, zemědělstvím a dalšími obory. Je již plno odborníků, kteří navrhují, jak by věci šly zlepšit. Poslouchejme je, debatujme s nimi jako po manifestacích debatují Španělé. Žádná dobrá myšlenka či nápad by neměl zapadnout. Je jasné, že to nedokončíme zítra ani za týden ani za měsíc. Ale pokud to tak chceme, řekněme to jasně našim současným zvoleným zástupcům. Že odteď jim nedáváme mandát, aby dělali zásadní rozhodnutí o ničem. Ať pouze udržují stát v chodu, zapomenou na nepříliš kvalitní návrhy reforem, které se asi líbí málokomu.
Buďme hrdí sebevědomí občané, kteří jsou si vědomi toho, že domluvou, debatou a třeba i závěrečným hlasováním jsou schopni nacházet řešení . Zní to trochu jako utopie, ale čas, kdy si každý uvědomí svoji roli ve společnosti již nastal. Je jen na nás, jak dlouho nám potrvá, než o tom přesvědčíme ty, kteří to již dlouho nezvládají, kteří se na nás pobaveně dívají, protože doposud jsme se vždy spoléhali na ně, že rozhodnou za nás.

Abych se nevykroutil z odpovědi na otázku položenou v titulku. Stávka ve čtvrtek není řešení. Není ani prvním krokem batolete občanské společnosti. Nemůže být ani vykročením, protože nám neudává směr chůze. Lze ji považovat za výkřik, že se asi brzy občanská společnost postaví na vlastní nohy a někam vyrazí. Přejme si navzájem, abychom si jednotlivé kroky a správnou trasu vybrali co nejpečlivěji. Máme na to jít sami, jenom o tom ještě všichni nevíme. Všichni jsme rovnocenné lidské bytosti. Není potřeba se před nikým ponižovat a nad nikým se povyšovat. Buďme zodpovědní a

NADĚLME SI SVOBODU


5 komentářů:

  1. moudré.moudré a pravdivé.romča

    OdpovědětVymazat
  2. ..o to tu přeci jde...začít diskutovat, co vlastně chceme a postupně se dobírat k naplňování toho, co jsme si vydiskutovali...běh na dlouhou trať, ale naděje

    OdpovědětVymazat
  3. Hello! I just would like to give a huge thumbs up
    for the nice data you may have right here on this post.
    I might be coming back to your blog for extra soon.


    Here is my homepage - queen seon deok ep 43

    OdpovědětVymazat
  4. Whats up! I just would like to give a huge thumbs up for the
    great information you’ve right here on this post.
    I shall be coming back to your weblog for extra soon.



    Here is my weblog: rc semi trucks and trailers for sale

    OdpovědětVymazat
  5. Excellent notable analytical vision intended for detail and can anticipate issues just before these people take place.


    my blog; SEO

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...